Ve většině státních školek jsou děti spojené do jednoho oddělení, tedy jsou spolu děti ve věku 3 až 6 let. Na procházku se chodí každý den, kromě dnů s extrémními teplotami a dnů s velmi nepříznivými podmínkami. Což znamená téměř každý den obléknout cca 25 dětí. Každý rodič ví, jak náročné je obléci jedno dítě při zimních měsících, kdy je nutno dát spodní košilku, triko, punčošky (pro děti katastrofa) a další vrstvy konče zimní čepicí, šálou, rukavicemi (velmi oblíbené jsou prstové, do kterých se neumějí obléci ani s pomocí). Proto je velmi důležité, aby i tříleté dítě umělo alespoň základy samo. Bývá pravidlem, že starší děti pomáhají mladším, ale nelze, aby musela paní učitelka s dalším personálem oblékat 25 dětí. Děti, co by byly oblékány jako první, by čekaly dalších 20 minut v zimních kombinézách a upocené by šly ven. Žádný rodič by s takovým postupem nesouhlasil.
Zouvání bot, zapínání knoflíků, zavazování tkaniček není nutné umět, vždy dělá dospělý. U předškoláků se pomáhá s učením zavazování, ale též nemusí umět.
Stolečky ve školkách jsou skládány například tak, že sedí stoleček malinkých dětí, prostředňáčci a zvlášť předškoláci. U oběda má dítě nalitou polévku u stolu, odnáší prázdný talíř a lžíci. Pro hlavní jídlo si chodí sami do kuchyňky, následujícím způsobem: první chodí maličké děti, protože jim to déle trvá, dále prostředňáci a nakonec předškoláci. Každé dítě musí po dobu oběda sedět na svém místě, které má stále stejné, tak jako ve škole. Je důležité, aby už doma před nástupem dítěte do MŠ zvládlo po dobu oběda sedět na místě a nepobíhat po místnosti. Dítě musí umět samo držet lžíci a samo se najíst. Z technických důvodů by to prostě nebylo možné nakrmit 25 dětí. Maličké děti mají přiměřené porce. V případě, že dítě nechce jíst, není nuceno. Knedlíky i maso mají nakrájené na malé kousky. Pomáhá se s promícháním např. omáček, popřípadě více dokrájet kousky. Po jídle si dítě utírá ústa kapesníčkem.
Ve školkách se podává snídaně, a to obvykle pečivo a pomazánka. Svačinka je čtvrtina jablka, popř. zeleninové talíře. Oběd je polévka, druhé jídlo. K odpolední svačině bývá pečivo či jogurt s rohlíkem apod. Dítě se musí umět samo napít z hrnečku. Nelze podávat dětem pití z lahviček. Tříleté dítě by to mělo zvládnout bez problémů.
Z hygienických důvodů nelze dítě s plenkami přijmout. Dítě musí umět samo rozpoznat, kdy potřebuje jít na WC, samo se umět svléci. U malých dětí utírají zadeček zaměstnanci školky. Rodič nemusí mít obavy, že by mu dítě přišlo s opruzeninami. Hygiena je ve školce velmi důležitá, proto se na ní klade velký důraz. Samozřejmě není vůbec žádná výjimka, když se tříleté dítě ve školce počůrá. Má na to ještě nárok.
Dítě by mělo být navyklé umývat si ruce nejen po použití toalety, ale i před jídlem a po jídle.
Ve školkách si děti pouze nehrají, ale s paní učitelkou i zpívají, zkoušejí divadélka na besídky, či malují a vyrábějí. Proto je nutné, aby i malé dítě umělo alespoň pět minut u nějaké věci setrvat. Není dobré zase pro starší děti, aby je neustále ve všem malé děti rušily, omezovaly apod. Proto dítě musí mít alespoň základy výchovy. Být pokud možno poslušné. Dítě nesmí úmyslně ubližovat ostatním dětem, úmyslně ničit hračky apod. Musí reagovat na pokyny paní učitelky.
Dítě by mělo umět chodit po schodech, nemůže se vozit v kočárku či dokonce nechodit vůbec. Což by byl už extrémní případ.
Děti mají nějaký čas na hraní každý den, po té se ale podává snídaně, kdy je nutné uklidit celý pokoj, každá hračka má své místo. Dítě by mělo znát alespoň trochu pojem uklidit si pokojíček. Většina malých dětí to pochopí velmi brzy při sledování ostatních dětí. Samozřejmě paní učitelka pomáhá.
Některé děti pobrekávají, ale je to zcela normální. Rodič odejde a dítě je bez breku a celý den se krásně zapojuje do kolektivu. Dítě po určité době pochopí a zvykne si na to, že tráví čas ve školce.
I malé dítě musí mít nějakou autoritu a mít respekt k dospělému člověku. Je více než nutné, aby dítě bylo poslušné, aby při procházce při pokynu stůj vědělo, co to znamená atd. Nelze, aby bylo ve třídě 25 dětí a nikdo nechápal, co se po něm chce.
Při příchodu do třídy dítě zdraví paní učitelku s podáním pravé ruky. Totéž při odchodu domů. Dítě se ve školce učí slušnému chování, při pomoci se učí poděkovat, učí se o něco slušně poprosit. Rodič by neměl s tříletým dítětem mluvit jak s miminkem, být mu oporou, ale ne otrokem. I takhle malé děti se o sebe ve školce starají samy.