Články Příběhy
Šílený první porod
Celé těhotenství jsem měla bez problémů, nezvracela jsem, neotékaly mi nohy, akorát na konci mě dost pálila žáha, ale to jsem nějak extra neřešila – k těhotenství to patří. Už doktorka mě upozorňovala, že nebudu mít jednoduchý porod a že se to bez epiduralu neobejde. Termín porodu jsem měla na 12. října – podle ultrazvuku z nemocnice na 17. října. Když jsem šla na poslední prohlídku ke gynekoložce 13. října, řekla mi, ať si zajdu do nemocnice a okamžitě se objednám na vyvolávačku, nejlépe abych 14. října porodila.
Vztah s nevlastním otcem
Narodila jsem se až po rozvodu mých rodičů. Naši měli drsný rozvod. Mám ještě dva starší bratry. Můj biologický otec mě nejprve nechtěl uznat za svou dceru, pak se to ale nějak časem, jak jsme rostli, urovnalo. Od mých třech let si mě můj biologický otec bral na i víkendy.
Jsem špatná matka
Na miminko jsem se moc těšila. Těhotenství jsem měla bez nevolností, takže jsem si ho plně vychutnávala. Pročítala jsem knížky, chodila na plavání těhotných, procházela obchody s kojeneckým zbožím a postupně jsem zútulňovala pokojíček pro naše miminko. Věděla jsem, že se nám narodí holčička, takže jsem vše vybírala jako pro malou princeznu. Porod byl dlouhý a těžký, ale na konci mě čekal ten malý uzlíček jménem Anežka. Je to první miminko v rodině, takže jsou z ní všichni nadšeni. Tedy kromě mě.
Za chyby se platí
Můj životní příběh začal před spoustou let. Bylo mi tenkrát 17 a zažívala jsem svůj první vážný vztah. Potkali jsme se v knihovně. Šla jsem si půjčit nějaké knihy, co jsem potřebovala do školy, když vtom jsem uviděla Petra. Byla to láska na první pohled.
Manžel si nevšímá našeho syna
S manželem jsem se poznala před sedmi lety. Jako každý jiný začínající vztah byl i ten náš prostě úžasný. Manžel byl pozorný, milý a každá by mi ho mohla závidět. Měli jsme spoustu koníčků. Některým jsme se věnovali společně, jiným zvlášť. Dalo by se říci, že jsme nebyli pouze partneři, ale také nejlepší kamarádi. Náš vztah byl téměř ideální, tak jsme se rozhodli pro svatbu. Brali jsme se po třech letech a začali plánovat rodinu.
Problémy s matkou
Problémy s matkou jsem měla už od dětství. Moje matka byla v rodině vždy dominantní. Vše muselo být podle ní. Organizovala život mně i tátovi. Ale nejhorší bylo, že se až přehnaně zajímala o to, co na to řeknou lidi. Vyrůstala jsem na venkově v malé vesničce kousek od Prahy. Všichni mě tam znali a mé mámě dost záleželo na tom, jak naše rodina vypadá a co se o ní povídá.