Desátý lunární měsíc (37. - 40. týden těhotenství)

Vývoj plodu

Plod váží přibližně 3000 až 3500 g, ale může mít více i méně. Je dlouhý okolo 50 cm. Jeho kůže je napnutá, růžová a pokrytá mázkem, jehož množství se postupně snižuje. Chmýří (lanugo), které se vyskytovalo původně po celém tělíčku, je patrné už jen na zádech a na hlavičce v podobně vlásků, které jsou už dlouhé několik centimetrů. Nehtíky na rukách přesahují konečky prstu. Je možné, že je bude potřeba po porodu zkrátit. Není však potřeba je přímo stříhat, dost se lámou. Plod má stále méně a méně místa, což mu zabraňuje v případném dalším otočení. Ve volných chvílích (pokud nespí) si cucá paleček, čímž procvičuje sací reflex. Polykáním a vylučováním plodové vody (2 až 3 litry denně) stále zdokonaluje funkci žaludku, ledvin a močového měchýře.

Změny organismu ženy

Přestože plod neustále roste a přibývá na váze, těhotná žena už by si měla váhu udržet. Maximální vhodný hmotnostní přírůstek je 1 kg, ale doporučuje se v posledním lunárním měsíci nepřibrat vůbec. Díky tomu by se na těle už neměly objevit nové strie. Pokud tedy těhotná žena doposud žádné neměla, nemusí se příliš obávat, pravděpodobně se již neobjeví. Blížící se porod však vnímá stále intenzivněji. Děloho klesá a hlavička plodu sestupuje do pánve. Tím více tlačí na močový měchýř a těhotná žena musí častěji na záchod. Se zvětšujícím se bříškem se stále více a více objevují bolesti zad, proto je vhodné častěji odpočívat. Není na škodu dopřát si spánek i během dne. Po porodu už to nebude možné. Zadržováním vody v těle dochází k otokům. Otoky lze zmírnit polohováním nohou. Nejvíce se všechny problémy objevují večer a v noci. Spánek narušují tvrdnutí podbřišku, bolesti břicha (jako při menstruaci) a ojedinělé nepravidelné kontrakce, které však po čase ustávají.

Na blížící se porod často upozorní odchod hlenové zátky způsobený uvolňováním porodních cest a přípravou na porod. Obvykle k tomu dochází několik dní před porodem, takže není potřeba jet ihned do porodnice. Hlenová zátka je hustý hlen, někdy s příměsí krve.

Na kontroly k lékaři chodí těhotná žena už každý týden. Pravidelně se kontroluje moč, hmotnost, tlak, otoky, kontrakce, výška fundu (horní konec dělohy), pohmat břicha, poloha plodu, ozvy plodu, stav děložního hrdla, krvácení z rodidel, mikrobiologické vyšetření poševního stěru a kardiotokogram (pokud lékař má kardiotokograf).

Pohlavní styk v pokročilém stádiu těhotenství

I v takto pokročilém těhotenství je možné mít pohlavní styk bez ohrožení plodu. Dokonce se uvádí, že ženy, které měly v pozdějším těhotenství pohlavní styk, byli po fyzické stránce lépe připraveny na porod. Nejen, že lépe pak zvládaly techniku dýchání, ale sperma obsahuje látky, které připravují děložní hrdlo na porod. Při pohlavním styku však musí být ještě ve větší míře než obvykle dodržena hygienická pravidla. Polohu by měla těhotná žena volit takovou, aby nebyla příliš stlačovaná děloha.

Pohlavní styk se však nedoporučuje, pokud se jedná o rizikové těhotenství nebo pokud lékař pohlavní styk zakázal. Pohlavní styk je také nevhodný v případě, že již odtekla plodová voda, dochází ke krvácení z rodidel nebo hrozí předčasný porod.

Blížící se porod

Jelikož může porod začít každou chvíli, je dobré se na porod předem připravit. Těhotná žena by měla mít sbaleny dvě tašky do porodnice. V jedné tašce budou její věci a věci, které bude potřebovat pro miminko již v porodnici (je dobré se předem informovat), případně také fotoaparát. Ve druhé tašce budou věci, které bude potřebovat pro sebe i pro miminko při odjezdu domů. Doma už by měly být připraveny věci, které budou potřeba hned po návratu z porodnice domů, například povlečená postýlka, vyprané a vyžehlené oblečení a pleny, dětská kosmetika, dětská vanička atd. Žena by také měla u sebe stále nosit mobilní telefon s dostatečným kreditem, nabíječkou a telefonními čísly na záchrannou službu, taxík a porodnici, nebo telefonní kartu s dostatečným kreditem. Dopředu by si měla rozmyslet minimálně dvě varianty odvozu a cesty do porodnice. Porod může nastat opravdu kdykoliv, tak je dobré být předem připravena. Pokud ještě nemá žena vybraného dětského lékaře, má poslední možnost se s dětským lékařem dohodnout. Po porodu už na to nebude čas.

Kdy se vydat do porodnice

Mnoho prvorodiček má strach, že nepozná, kdy se vydat do porodnice. Obvykle platí pravidlo, že vždy, kdy si žena není něčím jistá. Je lepší se v porodnici objevit několikrát zbytečně než pozdě. U vícerodiček může porod nastat dříve, zpravidla kolem 38. týdne těhotenství.

Odteče-li plodová voda, je vše připraveno k porodu. Pokud je plodová voda světlá a čirá bez zakalení, není potřeba příliš spěchat. Do porodnice stačí dojet do jedné hodiny. Je-li plodová voda zakalená nebo s příměsí krve, je nutné se do porodnice vydat ihned. Odtok plodové vody může být velmi masivní, jindy může dojít k pouhému zvlhnutí spodního prádla. Pokud si není těhotná žena jistá, zda se jedná o plodovou vodu, je vhodné nabrat vzorek například na vložku a odvézt do porodnice. Tam pomocí speciálního činidla zjistí, zda se opravdu jednalo o plodovou vodu. Jelikož po odtoku plodové vody stoupá riziko infekcí, bude těhotná žena hospitalizována a plod bude pod neustálým lékařským dohledem. Často také dochází k vyvolání porodu.

Dalším častým příznakem blížícího se porodu jsou pravidelné děložní kontrakce. Někdy bývá problém je odlišit od poslíčku. Jsou však pravidelné a zesilující. Objevují se v oblasti podbřišku a zad a jsou přirovnávány k bolesti při menstruaci. Do porodnice však není potřeba jet hned při každé slabé bolesti. Většina gynekologů uvádí, že je vhodné počkat, až budou časté a pravidelné, tj. přibližně po 5 minutách asi hodinu. U vícerodičky je interval delší, protože porod nastupuje rychleji. Ke zmírnění bolestí poslouží teplá koupel nebo sprcha.

Do porodnice by se měla těhotná žena dopravit co nejrychleji, když dojde ke krvácení z rodidel. Slabší krvácení však také může být spojeno s odchodem hlenové zátky a otevíráním porodních cest. Nebezpečné pro ženu i pro plod také mohou být silné bolesti hlavy, mžitky před očima nebo bolesti v nadbřišku. Dalším důvodem pro neodkladnou návštěvu porodnice jsou slabé nebo téměř žádné pohyby plodu. Avšak ani v jednom z uvedených případů není nutné propadat panice a myslet na nejhorší. Právě naopak, nejvíce pomůže naprostý klid a dobrá nálada.

Přenášení

O prodlouženém těhotenství se mluví v případě, že těhotenství trvá více než 294 dní od prvního dne poslední menstruace, tedy dva týdny po vypočítaném datu porodu. V tomto případě již nejsou kontroly po týdnu, ale další kontrola u gynekologa je už po třech dnech, případně ještě častěji. Během vyšetření bude lékař zjišťovat množství a kvalitu plodové vody, velikost a hmotnost plodu a zralost placenty. Nedostatečná výživa a nedostatečný přísun placentou by mohl negativně ovlivnit plod. Tak je to ukazatel blížícího se porodu.

Důvodů, proč dochází k přenášení, je několik. Mezi ty nejčastější se řadí:

• špatně vypočítaný termín porodu z důvody nepravidelné menstruace
• otěhotnění během kojení, kdy žena nemenstruovala
• opožděná ovulace
• nedostatečná prenatální péče, kdy bylo pozdě zjištěné těhotenství
• dřívější přenášení

Zhruba 10 dní po vypočítaném datu porodu podstoupí těhotná žena oxytocinový zátěžový test, během kterého bude při natáčení na kardiotokografu zaveden ženě do žíly hormon oxytocin. Hormon oxytocin se běžně vytváří při porodu a vyvolává kontrakce. Při monitorování se objeví několik děložních stahů. Ty však ještě nevedou k porodu. Na monitoru jsou sledovány srdeční ozvy plodu. Pokud jsou srdeční ozvy po aplikaci oxytocinu nezměněny, porod v nejbližších době nenastane. Pokud již plod není dostatečně vyživován placentou, dojde ke změnám ozev. Porod pak musí být vyvolán.

Další možností jak dodatečně zjistit přesnější datum porodu je amnioskopie. Při amnioskopii však hrozí infekce, takže se používá zřídka. Pro amnioskopii musí být děložní hrdlo alespoň trochu otevřené, aby se jím mohl do dělohy zavést amnioskop, což je kovová trubička s osvětlením. Pomocí amnioskopu se zjistí množství a zabarvení plodové vody. Pokud je plodové vody málo nebo je zakalená, je nutné vyvolat porod. Samotné vyšetření může také vyvolat děložní stahy, což je v tuto dobu již žádoucí.

Pokud žena přenáší déle než 10 dní, je hospitalizována. Dochází k indukování (vyvolání) porodu. V případě, že děložní hrdlo ještě není zralé (což znamená, že nezměklo, nezkrátilo se nebo se nezačalo otevírat), zavede se do těla glandin v podobě tablet nebo gelu. Ten proces zrání děložního hrdla urychlí. Poté následuje infuze oxytocinem a vyvolání porodu.

Poloha plodu

Plod má v děloze je velmi málo místa, takže současná poloha plodu je obvykle neměnná. Nejčastěji je poloha, kdy plod naléhá hlavičkou na děložní hrdlo (94,5 %). Tato poloha je nejvýhodnější pro spontánní porod a způsobuje nejméně komplikací.

V daleko menší míře je možné setkat se s polohou podélnou s naléháním koncem pánevním (3 %), kdy je zadeček ve spodní části a hlavička nahoře. Pokud má plod nožičky skrčené a tlačí i zadečkem, může dojít ke spontánnímu porodu. V případě, že jsou nožičky plodu natažené, porod končím císařským řezem. O vhodnosti císařského řezu rozhoduje také velikost a hmotnost plodu. Plod je však ještě možné v některých případech obrátit. Buď s odbornou pomocí v porodnici, tzv. vnější otočení (není možné u všech dětí), případně za pomoci porodní asistentky, nebo pomocí akupunktury, dotykové terapie nebo indického mostu. Indický most je cvik, při kterém žena leží na zemi na zádech, nohy od kolen má položené na sedáky židle a zadek podložen polštáři. Tento cvik, pokud není lékařem zakázán, žena cvičí 2x denně po dobu 10 až 20 minut. Pomalu dýchá a promlouvá k děťátku.

U vícerodiček se mohou vyskytnout polohy příčné a šikmé (0,5 %). V tomto případě porod končí císařským řezem.