Lymeská borelióza je v dnešní době nejčastější formou infekce, kterou přenášejí členovci v mírném pásmu severní polokoule. Borelioza se v přírodě pohybuje mezi obratlovci a klíšťaty, která na nich sají. Studie z posledních let ukazují, že boreliózu přenášejí také hlodavci, například potkan nebo krysa. Výskyt je možný také u ptactva. Různorodost obratlovců, u kterých se vyskytuje infekce, udržuje cirkulaci boreliózy a nákazu. Důležitým aspektem je také různorodost klíšťat. Zvláště klíště rodu Ixodes odborníci nazývají tříhostitelským klíštětem. Znamená to, že každé stadium saje krev na jiném hostiteli. Larvy a nymfy jsou časté zvláště u hlodavců a ptáků a dospělci se usazují u větších savců. To všechno v konečném důsledku znamená, že mnoho malých i velkých savců ovlivňují udržování a výskyt lymeské boreliózy v přírodě a jsou hostiteli pro klíšťata, která infekci přenášejí. Všechna vývojová stádia klíšťat jsou infekčními a infekce zůstává i při přeměnách v další stadia. Je velmi pravděpodobné, že borelióza zůstává v těle infikovaných hlodavců během celého jejich života bez projevu onemocnění. Odlišný projev byl zjištěn u psů, skotu a koní. Má podobný symptom jako u člověka.
Česká republika je vzhledem ke své geografické poloze velmi vhodnou oblastí pro výskyt nejčastějšího typu přenašeče, tj. klíštěte rodu Ixodes. S ohledem na četnost výskytu onemocnění jasně převažuje lymeská borelióza.
Během roku se lymeská borelióza vyskytuje se sezónním charakterem s nejvyšším vrcholem v letních měsících, přičemž onemocnění jsou pozorována v průběhu celého roku. Je to dáno různými projevy onemocnění a různou inkubační dobou. Pro inkubační dobu je typické velké rozpětí. Odborné publikace udávají rozpětí 1 až 300 dnů. Třetina nakažených onemocněním udává 7 až 14 dní a druhá třetina přibližně 60 dnů. Jako první nejčastější příznak udávají pacienti přisátí klíštěte, a to asi v 50 %. Ostatní uvádí poštípání hmyzem. Skoro třetina neví nebo neudává způsob přenosu.
Po době alespoň 24 až 48 hodin, která je nutná k přenosu borelií, dochází k průniku do kůže. Vznikne kožní léze nebo dojde k rozšíření lymfatické uzliny, kde vzniká imunitní reakce. Pokud se mikroorganismy dostanou do krve, jsou nejčastějšími cílovými postiženými orgány kůže, nervový systém, srdce, ledviny, játra a klouby. Kožní projevy se mohou vyskytovat ve třech stadiích. První stadium se projevuje jako boreliový lymfocytom (BL) nebo erythema mygrans (EM), která představuje přibližně 85 % všech kožních projevů. Jedním z typů EM se projevuje jako červený terč s bílým středem. Jiný typ může mít také podobu dvou nebo více soustředných kruhů, jejichž barva mívá různé odstíny červené. Projevy EM nejsou bolestivé, ale někdy svědí, jsou citlivé na dotek a bývají teplejší než okolní kůže. S léčbou pomocí antibiotik mizí za několik dní, bez léčení se doba prodlužuje až na několik týdnů až měsíců. BL je popisována jako papule nebo plak tmavě červené až fialové barvy s hladkým lesklým povrchem ve velikosti do 3 až 5 cm, který je častý hlavně u dětí na boltci ucha nebo špičce nosu.
Přibližně polovina nemocných uvádí jako důvod vzniku přisátí klíštěte nebo poštípání hmyzem. Lymfocytom trvá bez léčby v některých případech více než jeden rok.
Diagnostika lymeské boreliózy je charakteristická přítomností tří faktorů: možný kontakt s přenašečem, charakteristický klinický obraz a laboratorní vyšetření přítomnosti borelií. Antiboreliové látky se objevují několik týdnů po tom, co infekce začala a nejvyšší hodnoty dosahují za 6 až 8 týdnů.
Při léčbě se podávají vhodná antibiotika. Podle postiženého orgánu a stadia onemocnění se volí určitý typ antibiotika, způsob podání a délka léčby.
V Evropě neexistuje žádná očkovací látka, která je účinná. Jediným možným způsobem, jak se bránit, je řádná ochrana před klíšťaty a omezení pohybu v oblastech s vysokým výskytem infikovaných klíšťat. Mezi rizikové oblasti lze jmenovat zejména okraje listnatých lesů, křoviny a povodí vodních toků. Doporučuje se krýt kůži oděvem, používání repelentů a důkladná prohlídka celého těla po návratu z přírody. Přisáté klíště je nutné odstranit co nejdříve, riziko nákazy roste přímo úměrně s délkou přisátí klíštěte. Podávání antibiotik po každém přisátí klíštěte jako prevence se nedoporučuje.
Prvotně byla lymeská borelióza pozorována v podobě artritidy a byla považována za revmatické onemocnění. Později se ukázalo, že onemocnění kloubů je doprovodným jevem infekce zvané lymeská artritida (LA). LA postihuje změny a projevy v oblasti pohybového ústrojí, ke kterým dochází ve stadiu rané nebo pokročilé infekce. V počátečních stadiích se objevují bolesti pohybového ústrojí, později mohou přecházet do akutního nebo chronického zánětu kloubů. LA může postihnout také šlachy, úpony a vazy, kloubní pouzdra a svaly.
Pokud dojde k napadení kloubů, borelie působí ničení buněk kloubní chrupavky a někdy i kosti. Pokud nedojde k úspěšné léčbě antibiotiky, dochází k opakovanému kloubnímu zánětu. Bolesti postižených částí těla trvají několik hodin až dny nebo týdny a často mění místo. Doprovodným jevem je také únava, slabost, teploty, noční poty. Často jsou takové projevy vnímány s neurologickými potížemi.
Pokud se objeví zánět kloubů zvaný artritida, důsledkem bývá změna funkce, omezení pohybu a bolest. Nejvíce postiženými oblastmi jsou kolena, hlezna, ramena, zápěstí, lokty a další klouby. Kloubní záněty mohou probíhat jako doba trvající několik týdnů až měsíců, často jsou vystřídány obdobím klidu trvající dny, týdny, měsíce i roky. V pokročilém stadiu se rozvíjí chronická artritida, tj. zánět jednoho kloubu, který trvá více než jeden rok.
LA se léčí antibiotiky, při čemž většinou probíhá léčba ambulantně po dobu 30 dnů. U závažnějších případů se podává výživa a látky v podobě infuze podobu 14 až 21 dní. Efekt léčby se dostaví v delším časovém období, potíže odeznívají pozvolně. Řada nemocných mívá mírné potíže i několik měsíců po léčbě antibiotiky. Opakování léčby je v některých případech vhodné. Většinou se však podává jiné antibiotikum. V některých případech se podávají antirevmatika v různých podobách.
Pokud lymská borelióza napadne nervový systém, je odborníky nazývána neuroboreliózou. Lymeská karditida je označení pro postižení srdce lymeskou boreliózou. Jedním z dalších orgánů, které mohou být ohroženy, je také oko.