Bulimie paří, stejně jako anorexie, k obtížím s příjmem potravy. K poruchám příjmu potravy dochází buď úmyslně, nebo z důvodu vrozené vady. V tom případě se nejedná o mentální bulimii.
Základní charakteristikou mentální bulimie je nadměrné požívání jídla, které se střídá s hladověním nebo metodami zabraňujícími při přejedení ztloustnutí. Mezi nejčastější metody patří zvracení, užívání projímadel nebo diuretik (látky způsobující odvodňování). Postižená (postižený) při tom nemyslí na různé zdravotní potíže, které toto používání může s sebou přinést. Dalším způsobem je přílišné vyčerpání při cvičení, které zvracení vyvolá automaticky. A poslední v řadě je klasické týrání sám sebe vyhladověním.
Mentální bulimie je velmi silnou mentální poruchou. Mentální bulimie je problémem především žen, které, ačkoli mají přitažlivou postavu, stále si na sebe vnuceně představují chyby a tímto způsobem se je snaží odstranit. Jenže fakt je, že tyto ženy po čase v zrcadle nevidí sami sebe, ale jen své představy o své postavě, kterou musí vypracovat do dokonalosti. Ženy postižené touto poruchou nebývají starší 30 let, avšak jejich vybudovaná závislost mívá pro ně následky již do smrti. Nejčastějšími případy to jsou ženy z rozvrácených rodin a tímto způsobem se snaží dosáhnout dokonalosti a spokojeného partnerského života.
Přesné příznaky nejsou známy, Některé teorie uvádějí, že bulimie vzniká i geneticky. Tedy u žen, které touto poruchou trpí, je velice pravděpodobné, že jejich matky nebo někdo jiný měl problémy s přísunem potravy.
Dalším závažným příznakem bulimie je, že postižení mají velmi nízkou sebedůvěru a sebeúctu. Proto je to velmi časté u mladých dívek, kterým se někde dostane příslušná pochvala na jejich postavu. Tímto krokem si pak nahrazují nedostatek sebevědomí a myslí si, že je to jediný možný způsob, jak dosáhnout kariérního vzrůstu.
Hlavním rizikovým faktorem je držení různých diet. Každý při dietách začne nejprve hubnout. Pokud se postižené (postiženému) dostane chvály ze strany známých, rodiny nebo kamarádů, nastartuje se tak ještě větší snaha zhubnout. Nejdříve je to jen další držení diet, ale pak se stane zásadní krok, který vede spíše už k praktikám hladovění nebo výše zmíněného přejídaní a následného zvracení snědeného jídla úmyslnou cestou.
Nejčastěji se mentální bulimie objevuje u dívek, které právě procházejí pubertou a snaží se co nejvíce zaujmout kluky ve svém okolí. Jejich cílem je být středem vesmíru. Touží po tom, aby si jich všichni všimli a aby je každý za pěknou postavu chválil.
Bulimii je také možné vyvolat stresem. Stres může být způsoben stěhováním, případně změnou školy nebo povolání. Je to logické. Každý člověk, který se začne pohybovat v novém prostředí, začíná od začátku. Musí si najít nové přátele, opět ukázat, co v něm je. Tento stres mají všichni lidé.
Mentální bulimií trpí někteří také díky kariéře. Především se jedná o sportovní kariéru (atletika, krasobruslení, gymnastika), modeling a herectví. Pohyb v těchto kruzích zahrnuje tvrdou péči o svoji postavu. Hodnotí se totiž často vzhled, ladnost, vypracovanost a celkovým dojem osoby.
Při léčení bulimie velmi rozhoduje o úspěchu a neúspěchu doba závislosti. Platí samozřejmě totiž, že čím kratší dobu jsme závislí, tím více máme možnost se vyléčit.
Při léčení dlouhodobější závislosti se není možné vyhnout hospitalizaci, při níž dochází k nápravě vnitřního prostředí pomocí infuzních roztoků. Velmi důležitou součástí léčby je také psychoterapie. Tyto terapie mohou probíhat individuálně, skupinové či rodinně. Co se týče léčby pomocí léků, podávají se hlavně antidepresiva, antiepileptika a léky potlačující zvracení.
Při neléčení této poruchy může nastat i smrt, protože organismus nedostává žádné vitamíny a další látky potřebné pro správný chod. Pomalu a postupně začínají odumírat hlavní řídicí orgány v těle, až dojde k úplnému zastavení.