Oční vady

Krátkozrakost (myopie)

Krátkozrakost je onemocnění, které je převážně dědičné. Zatím je bohužel nevyléčitelné, a to z toho důvodu, že není dostatek důkazů, jak a čím vlastně vzniká. Sice existují spousty teorií, ale žádná z nich se neblíží k řešení, jak tuto nemoc léčit. Lékaři ji umí pouze korigovat neboli zmírnit její následky. Krátkozrakost se dělí do tří fází: lehké, střední a těžké krátkozrakosti. Přičemž v závislosti na dioptriích je měřítko do -3D až na -6D.

Zatím nejpřesnější teorie o vzniku této vady je skutečnost, že lidé, kteří trpí tímto znevýhodněním, kladou na své oči příliš velké nároky, jako jsou nadměrné trávení u počítače, dlouhá doba v šeru nebo čtení při špatném osvětlení. Toto jsou činnosti, u kterých naše oči pracují až několikanásobně více než u běžných činností při denním světle. A i záření z monitoru nebo televizoru je pro oči zátěž, se kterou si není radno zahrávat.

Léčení krátkozrakosti je dlouhodobé, pokud si zvolíte léčbu pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. V případě nitrooční operace nebo laserové operace oka je léčba znatelně rychlejší. Avšak při operativním zákroku hrozí také riziko oslepnutí nebo naopak zhoršení, které nemusí být chybou operatérů.

Dalekozrakost (hyperopie)

Dalekozrakost se vyskytuje v daleko menším procentu než krátkozrakost. Avšak její důsledky mohou být stejně fatální, protože člověk trpící touto vadou nevidí objekt ve vzdálenosti, ve které skutečně je. Naopak mu přijde, že je daleko blíže, a po časem naopak, že je daleko dále. Tyto následky mohou být smrtelné a člověk musí být v neustálém střehu. Dalekozrakost má 4 období: lehké, střední, vysoké a těžké. A její stupnice je od + 0,25D až + 9,25D, případně výše.

Léčení je stejné jako u dříve zmíněné krátkozrakosti. Tedy brýle, kontaktní čočky a nebo operativní zákrok.

Tupozrakost (amblyopie)

Tupozrakost má při neléčení velmi neblahé následky. Pokud má člověk s tupozrakostí problémy již od malička, lze ji úspěšně léčit. V dospělosti se již léčit nedá. Tupozrakost je doprovázena tím, že na postižené oko vidí dotyčný daleko hůře. Nejčastěji se toto dozvíme při povinných kontrolách u svého lékaře. Pokud to lékař nezjistí, může dotyčný na ono oko i oslepnout.

Léčení se v dětství provádí tak, že se zdravé oko přelepí tzv. okluzorem, aby dotyčný používal pouze postižené. Tím ho trénuje a dochází k posilování očních svalů a proudů do mozku.

Šilhání (strabismus)

Šilhání je zřetelný vjem, kdy dochází k pohybu jednoho nebo obou očí do strany, nahoru či dolů. Otočení může být vnější nebo vnitřní. Je velmi důležité, aby rodič při prvních všimnutí tohoto vjemu u svého dítěte došel za lékařem a tuto skutečnost mu sdělil. V případě neléčeného šilháním může dojít k tupozrakosti. Šilhání také nese svůj osobitý název zvaný dvojité vidění, přičemž jeden obraz je reálný a ten druhý je pouze jeho iluze, kterou nelze rozeznat.

Opět se může léčit buď konzervativně a nebo chirurgicky. Konzervativní léčba je velmi efektivní a dochází ke zmírnění vady. Spočívá v jednoduchém využití klasických brýlí, do kterých se místo normálních dioptrických skel dají skla prizmatická. Díky jejich pomoci se světlo bude automaticky zaostřovat do nejsilnějšího zrakového bodu v oku.

Chirurgická léčba zahrnuje operaci, při které se manipuluje s očními svaly a mění se jejich délka a pružnost. Dochází k postavení oka do nejvíce přirozené polohy. Ovšem při výběru této metody je nutné dbát na věk dítěte. Nejlépe je tento zákrok provádět v předškolním věku dítěte, protože v tuto dobu je největší šance na vyléčení.