Čtení na dobrou noc je podstatnou součástí péče o naše děti. V dnešní době nepřeberné nabídky televizních kanálů, které nabízí programy pro děti každé věkové kategorie, se to může zdát nepodstatné, ale to je omyl. Čtení na dobrou noc je stejně důležité jako hraní si dětí s kostkami nebo různými stavebnicemi. Tak jako při takovýchto aktivitách si naše děti osvojují motorické schopnosti, tak při poslouchání pohádek se rozvíjejí jejich verbální schopnosti. Čtení na dobrou noc zdaleka nerozvíjí jen schopnosti vyjadřovat se, ale pomáhá i upevňovat sociální dovednosti, empatii a koordinaci ruka-oko a další.
Málokdo by tomu asi věřil, ale se čtením svému potomku lze začít již v prenatálním věku. Miminko v bříšku je schopno vnímat zvukové podněty. Dítě si tak může navykat na hlasy rodičů, reaguje na zvuk hudby, vnímá tlukot matčina srdce. Pokud se matka rozruší, dokáže se vzruch přenést také na plod. Když si již v tomto období vytvoříte nový rituál čtení na dobrou noc, nemusí to být na škodu ani pro vás. Vždyť si přiznejme, v dnešním uspěchaném čase by si člověk měl najít alespoň půlhodinu volného času na relaxaci. V ideálním případě by to mohlo vypadat i tak, že místo sledování zpráv nebo například některého z nekonečných televizních seriálů si sednete v klidu na gauč, vypnete televizi, počítač anebo rádio a jen při svitu lampy se na chvíli nahlas začtete do své oblíbené knihy. Samozřejmě nikdo po vás nebude požadovat, abyste si v dospělosti četli leporela. Zavzpomínejte na vlastní dětství, rodiče vám bezesporu také četli a vy určitě minimálně jednu knížku z toho období ještě máte. Podle odborníků na pediatrii je dítě již na konci batolecího věku a v období předškolního věku schopno nejen udržet pozornost, ale také vnímat mluvu rodičů a čtený text.
Čtením knih nejen posilujeme vývoj všemožných schopností vašich dětí, ale také posilujeme váš vzájemný vztah. Pamatuji si, jak jsem se sama těšívala, až nám bude otec číst pohádky na dobrou noc. Vždycky to bylo nádherné, usínala jsem s hřejivým pocitem bezpečí a před očima jsem si přehrávala děje z knihy, o kterých jsme si s otcem někdy ještě povídali a sami si vymýšleli alternativní konce.
Čtení knih v předškolním věku by se vám mělo stát přinejmenším povinností. Děti s takovouto výchovou jsou podle výzkumu po nástupu do školy nejen adaptabilnější, ale také mají obrovský náskok oproti těm, kterým se rodiče takto nevěnovali. Čtením se jim rozvíjí nejen verbální a jazykové schopnosti, ale také logika, která jim neoddiskutovatelně pomáhá při chápání techničtějších předmětů, jako je matematika a fyzika, pro které jim čtení také pomůže rozvinout abstraktní myšlení.
Dítě v první třídě, kterému rodiče četli, je tedy nejen více připraveno na koloběh školních let, ale má na rozdíl od dětí, kterým se nečetlo, další nespornou výhodu. Nebojí se knih. Je zvídavější, každou novou knihu napřed prolistuje a dokáže zhodnotit její přínos, i třeba jednoduchým prohlížením obrázků. Taktéž se nebojí do nových knih začíst a diskutovat o jejich ději. Ve všeobecnosti lze konstatovat, že takové dítě je pak průbojnější a nebojí se povědět svůj názor na věc.
Vzpomeňte si na svou dětskou knihovnu, co v ní bylo za knihy. Ondřej Sekora a Ferda Mravenec, Josef Lada a Kocour Mikeš anebo Bubáci a hastrmani, Karafiátovi Broučci, Čapkovic Dášenka anebo Pejsek a kočička, Astrid Lindgrenová a její Pipi Dlouhá Punčocha, Děti z Bullerbynu a také Emil Neplecha. Je to jen zlomek knih, které budou milovat nejen vaše děti, ale také vy. Jsou vtipné, plné rošťáren a morálních ponaučení. Když budete číst dětem před spaním tyto knihy, budou mít klidný spánek plný pěkných snů a každý večer se budou těšit do postele, až jim budete číst další dobrodružný příběh. A nebudou samy, kdo se na to bude těšit, uvidíte.