Devátý lunární měsíc (33. - 36. týden těhotenství)
Vývoj plodu
Na konci devátého lunárního měsíce měří plod přibližně 45 cm a váží kolem 2500 g. Svoji délku od třetího měsíce zvětšil devětkrát, hmotnost dokonce šestsetkrát. Dále probíhá dozrávání jednotlivých orgánů, plíce dozrají až po 34. týdnu. V tuto dobu je už plod připraven na porod. Při předčasném porodu by se dobře adaptoval. Stále dochází k prodlužování kostí, při kterém si plod od matky bere velké množství vápníku. Doporučuje se tedy těhotným strava bohatá na vápník (například mléčné výrobky). Chmýří, které pokrývalo celé tělíčko, postupně mizí. Na hlavě zůstávají vlásky, které mohou mít délku i několik centimetrů. Kůže je již růžová a pod kůží se stále zvětšuje množství podkožního tuku. Na těle se mohou objevit mateřská znaménka. Nejvíce se objevují na obličeji, hlavně a krku. Některá mateřská znaménka zmizí v dětství, některá se v dětství zmenší a některá zůstanou po celý život. Nehtíky na rukou dosahují konečků prstů, na nohou zatím ještě ne. Chlapečkové mají na konci měsíce sestouplá varlátka v šourku, děvčátka však vaječníky sestouplé v dutině břišní nemají.
Umístění plodu by už mělo být stabilní. Plod má totiž na změnu polohy už velmi malé místo. V 95 % naléhá hlavičkou na pánevní vchod, což je obvykle vhodné pro spontánní porod. Pokud však naléhá čelem, tedy nejširším místem, je nutné provést porod císařským řezem. V případě naléhání obličejem je hlavička zakloněná, proto je také někdy vhodnější císařský řez. Pokud plod naléhá na pánevní vhod koncem pánevním, může být porod proveden spontánně, avšak často se přistupuje k celkové anestezii. U vícerodičky bývá typická poloha plodu šikmá nebo příčná. Jako první by se k pánevnímu vchodu dostalo ramínko plodu, proto se porod ukončuje opět císařským řezem.
Intenzita pohybů plodu se během dne mění. Střídá se totiž období spánku s obdobím bdění, zpravidla přibližně po 40 minutách. Pohyby ovlivňuje i aktivita matky. Pokud má těhotná žena nějaké pohybnosti o intenzitě pohybů plodu, je dobré se obrátit na lékaře a se svými pocity se mu svěřit.
Plod polyká plodovou vodu a pravidelně močí. Každou hodiny vyloučí přibližně 2 polévkové lžíce moči. Zároveň se ve střevech plodu tvoří tzv. smolka (mekonium). Smolka je tvořena buněčnými a tukovými zbytky v plodové vodě, hlenem a žlučí. Jedná se o načernalou hustou a lepkavou tekutinu, která se po narození vyloučí v první stolici. Pokud se však vyloučí předčasně, tedy ještě v těle matky, je nutné vyvolat porod. Obsah smolky se v odůvodněných případech vyšetřuje tzv. amnioskopií, kdy se pomocí úzké trubičky zavedené do těhotné ženy hrdlem dělohy zkoumá vzhled tekutiny uvnitř blan.
Změny organismu ženy
Jak roste děloha, břicho těhotné ženy se neustále vyklenuje. Je proto nutné dbát na správný postoj. Nedochází tak k příliš velkým bolestem v oblasti bederní páteře. Hmotnostní přírůstek by však už měl klesat. V tomto období by se měl pohybovat okolo 1,5 kg.
Plod začíná sestupovat a netlačí tolik na vnitřní orgány, jako jsou žaludek a plíce. Díky tomu se snižuje intenzita pálení žáhy. Problémy s trávením však stále přetrvávají. Plod oproti tomu více tlačí na močový měchýř, což nutí těhotnou ženu k častějšímu močení. Mohou se objevit nebo stupňovat problémy s hemoroidy. Při obtížích se doporučuje používat čípky nebo mast z koňských kaštanů, kterou lze koupit v lékárně. Vhodné jsou také sedací koupele v heřmánku nebo obklady s měsíčkovou mastí. Při větších problémech je možné přikládat sáčky s ledem, mazat žindavovou mastí nebo krémem z vilínu (opět v lékárně). Výraznější také bývají otoky končetin, proto se doporučuje odpočívat s podloženýma nohama. Těhotnou ženu také oslabuje nespavost.
S rostoucím těhotenství se zvyšuje riziko komplikací, proto jsou kontroly častější. Pravidelně se kontroluje tlak, moč otoky a hmotnost. Těhotná žena také pravděpodobně podstoupí další odběr krve, kdy se zjišťuje množství železa v krvi (nebezpečí anémie) a opět Rh-faktor. Gynekolog také zjišťuje, zda nedošlo k pootevření děložního hrdla a nehrozí tak předčasný porod.
Ke konci devátého lunárního měsíce také žena podstoupí poševní výtěr, při kterém se zjišťuje přítomnost bakterie (streptokok skupiny B) v děloze. Tato bakterie se vyskytuje přibližně u 20 % žen a pro ženu není žádným větším nebezpečím. Nebezpečná může být pro plod při spontánním porodu. Může dojít k nakažení plodu (zápal plic, zápal mozkových blan, celková sepse). Těhotné ženě jsou proto podávána antibiotika. Už od devátého lunárního měsíce také může provádět kardiotokografické vyšetření, kdy se zkoumá pohybová aktivita a srdeční ozvy plodu. Zatím však toto vyšetření není nutné. Obvykle se provádí v případě komplikací.
Předčasný porod
Předčasný porod je porod, ke kterému dojde před 37. týdnem těhotenství. Čím dříve k němu dojde, tím je pro plod složitější adaptace. V dřívějších týdnech nemá plod ještě zralý imunitní systém, takže dochází k častějším infekcím dýchacích cest. Dále může mít plod problémy s příjmem potravy a s trávením. Nedokonale vyvinutá játra ovlivňují metabolismus. Nedokáže udržet tělesnou teplotu a může dojít k podchlazení plodu. Plíce také nejsou dostatečně vyvinuty. Látka surfaktant umožňující dýchání se tvoří až v posledních měsících těhotenství.
Příčiny předčasného porodu jsou různé. Mezi nejčastější patří nadměrné a rychlé rozepnutí dělohy, ke kterému dochází například při vícečetném těhotenství, nedostatečnost děložního hrdla nebo silné krvácení z dělohy způsobené vcestným lůžkem nebo předčasným odlučováním placenty. Předčasný porod může být také způsoben infekcemi a horečkami nebo zvýšeným krevním tlakem způsobujícím preeklampsii. Mezi nebezpečné infekční choroby se řadí i chřipka, angína nebo infekce močových cest.
Jak poznat blížící se předčasný porod? Pokud žena pozoruje nadměrné nebo bolestivé tvrdnutí dělohy nebo děložní kontrakce s bolestmi v podbřišku a kolem křížové kosti, měla by co nejrychleji navštívit svého gynekologa nebo ještě lépe navštívit nejbližší porodnici s novorozeneckou péčí a vybavením pro nedonošené děti. Nebolestivé tvrdnutí dělohy pětkrát až desetkrát denně je normální. Blížící se porod může být také charakterizován odtokem plodové vody. V případě odtoku plodové vody je nutné jet ihned do porodnice. Plodová voda je obvykle bezbarvá až nažloutlá tekutina. Někdy je však těžko rozlišitelná od moči. Při jakýchkoliv pochybnostech je opět vhodné navštívit gynekologa, který provede indikace pomocí speciálního roztoku. V tomto případě je dobré mít s sebou použitou vložku se vzorkem.
Mateřská dovolená
Období trvání mateřské dovolené se neustále mění. V současné době těhotné ženy nastupují na mateřskou dovolenou 6 až 8 týdnů před plánovaným porodem. Obvykle mateřská dovolená trvá celkem 28 týdnů, v případě matky samoživitelky to je 37 týdnů, v případě matky dvojčat je mateřská dovolená v délce 31 týdnů.
Nástup na mateřskou dovolenou určí gynekolog, který předepíše i příslušný formulář. Formulář předá těhotná žena obvykle svému zaměstnavateli. Nárok na finanční podporu při mateřské dovolené má pouze žena, která platila sociální a zdravotní minimálně 270 dní před nástupem na mateřskou. Výše dávky je pak vypočítána podle jejího průměrného platu za poslední rok.
Po uplynutí mateřské dovolené pokračuje obvykle tzv. rodičovská dovolená. Na tu už může nastoupit i otec dítěte. Rodičovská dovolená je možná až na dobu 4 let. Částka pro jednotlivé měsíce je vypočítávána z celkové částky 220 000 Kč, pokud netrvá rodičovská dovolená méně než dva roky. Formulář s vyplněním do zaměstnavatele předá rodič příslušnému obecnímu úřadu.
Příprava na porod
Porod se nezadržitelně blíží. Pokud chce mít těhotná žena porod co nejsnadnější, je dobré se na něj připravit, a to nejlépe vhodnými cviky. Mezi nejčastější cviky patří kroužení pánví, masáž děložního hrdla (nachází se mezi pochvou a konečníkem) za pomoci oleje s vitamínem E a dřepy při běžných domácích činnostech. Pokud jsou dřepy znepříjemněné otoky a křečemi, je možné používat nízkou stoličkou. Pro posílení dělohy a bezproblémový průchod dítěte porodními cestami se také doporučuje pít jeden šálek čaje z listů maliníku denně. Tento čaj je k dostání v lékárně. Dále jsou stále doporučovány uvolňovací cviky zaměřené na ramena a záda, protahování a nácvik správného dýchání.
Příprava na kojení
Ani přípravu na kojení není dobré podceňovat, takže by těhotná žena měla dbát o správnou hygienu prsou. Důležité je pravidelné mytí prsou. Vhodné je například sprchování střídavě teplou a studenou vodou. V létě je možné na krátkou dobu vystavovat prsa slunečním paprskům. Nebezpečné je však mytí a dráždění bradavek kartáčkem nebo potírání různými oleji.