Alternativní porod

V současné době se alternativním porodem označuje porod, který je odlišný od klasického porodu, který je dlouhou dobu zavedený ve vyspělých zemích. Klasickým porodem se označuje porod ženy v poloze na zádech s aktivním přístupem lékaře v porodnici.

Alternativní porod se snaží částečně eliminovat stres z nemocničního prostředí a vnímání porodu jako lékařského zákroku. Samotný pojem alternativní porod lze vnímat široce. Na jedné straně je chápán jako jiný přístup k porodu v rámci porodnice, na druhé straně jsou chápány porody probíhající třeba doma bez přítomnosti lékaře.

První přístup je projevem snahy porodnice zpříjemnit rodičkám porod. Jde o "zlatou střední cestu" mezi lékařským přístupem a bezpečností rodičky a dítěte s respektováním splnit rodičce její přání. Variantou tohoto přístupu je přirozený porod, při kterém si žena sama určí polohu, ve které rodí. Velmi častým případem je porod do vody. V některých případech je chápána jako alternativa také změna prostředí, jiná než porodní sál. V dnešní době celkem běžně porodnice umožňují doprovod u porodu, nebo umístění novorozence do pokoje k matce, které je označováno jako rooming in.

Porod do vody

Porod do vody je volen především díky jednoznačné úlevě od bolesti. Jednou z možností je rodit ve vaně, ale rodičky si také velmi chválí i teplou sprchu v kombinaci s masáží beder. Během vypuzovací fáze je žena ve vaně, miminko vyplave na povrch a pak se nadechne. Porod do vody nemůže volit každá žena, například pokud odtéká zkalená plodová voda nebo v případě přítomnosti infekce rodičky apod.

Porod doma

Některé maminky se přiklánějí ke zvykům starších dob v podobě domácích porodů. Dobrovolný a ničím nevynucený porod doma je v současné době velmi sledován a diskutován. Velké množství zkušeností se lze dočíst od zahraničních porodních asistentek, které soukromě podnikají. Hlavní výhodu představuje nesporně domácí prostředí, které zřejmě působí dost klidně na psychiku člověka. Druhá stránka věci má také své nevýhody. V Nizozemí jsou domácí porody jištěny připravenou a plně vybavenou sanitkou před domem, která v případě ohrožení matky nebo plodu okamžitě bez časové prodlevy převáží ohrožené do blízké nemocnice.

Dalším významným faktorem, který stojí na straně, která tolik nepodporuje domácí porody, je bezesporu vybavenost porodnic. Odborné publikace uvádějí, že 15 až 20 % porodů v nemocnici končí operativním postupem se zásahem lékaře. Má se na mysli zejména císařský řez a porod s pomocí kleští. Nejčastějším důvodem pro provedení císařského řezu je pokles srdeční frekvence plodu, kterou lze v porodnici zjistit celkem přesně pomocí kardiotokografu. Ale v domácích podmínkách je k dispozici pouze poslech srdečních ozev plodu pouze uchem.

Navíc se může objevit neočekávaný problém, kdy se dítě v děloze necítí dobře. Pak závisí na mnoha okolnostech, aby se rodička dostala do porodnice včas. Hraje roli například vzdálenost bydliště od porodnice, provoz na silnici, počasí apod. Pokud chce maminka rodit v domácím prostředí, musí velmi pečlivě uvážit všechny klady, zápory a rizika, které s sebou tento způsob přináší.

Domácí porody jsou u nás Českou gynekologickou a porodnickou společností považovány za přístup nedoporučený, tedy non lege artis.

Porodnice s alternativními porody

Jedna z prvních porodnic, která volila odlišný přístup k porodu, byla Česko-německá horská nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí. Rodičky ocenily trávení předporodní doby v civilním prostředí a s blízkými lidmi. K dispozici měly balony pro úlevu, sprchu nebo poslech hudby. Pokud byl porod bezproblémový, mohly rodit například na porodní stoličce v polodřepu.