Vánoce, jak je asi neznáme

Oslava Vánoc neboli narození křesťanského mesiáše Ježíše Krista je celosvětově rozšířeným a uznávaným svátkem. Jejich slavení nám dnes nepřijde jako něco výjimečného a většina z nás je má spojené především s pečením cukroví, smažením kapra, a hlavně s obdarováváním blízkých. Ale vždycky tomu tak nebylo. Samotný termín Vánoc, tedy narození Ježíše Krista 25. prosince, není rozhodně náhodným datem. Vánoce podle různých hypotéz mají kořeny v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu. V antickém období slavili staří Římané v této době tak zvané Saturnálie, což jsou svátky mrtvých. A právě v době antického Říma bylo spojeno podle slov Ježíšových proroků jeho datum narození se zimním slunovratem, označovali jej jako den, kdy „vzejde slunce spravedlnosti“.

Proč tedy Ježíšek chodí večer 24. prosince?

Naši předkové v raných dobách, a teď budeme mluvit přímo o raných křesťanech, z pochopitelných důvodů vnímali zcela odlišně čas a jednotlivé denní doby. Samozřejmě měli ztíženou orientaci v čase, vzhledem k tomu, že mechanické hodiny byly vynalezeny až o několik století později. Podle našeho vnímání času začíná každý nový den úderem půlnoci, ale naši předkové považovali za začátek nového dne soumrak. Tedy z toho nám paradoxně vzešlo, že Vánoce jako narození Ježíše Krista slavíme již 24. prosince, protože tehdy při soumraku 24. prosince začínal další nový den.

Doba vánoční

Vánoce se začínají slavit tak zvaným adventem, tedy v křesťanském pojetí začátkem liturgického roku. Začátek je již 27. listopadu, v praktickém životě každého křesťana to představuje období, kdy se ve velkém smýčí domovy, peče se, chystají se betlémy a domy se zdobí vánoční výzdobou. Je to období půstu, kdy bychom se měli zříct velkých slavností, což je spojeno především s faktem, že naši předkové v tomto období ukončili všechny polní práce a chystali se na dlouhé období zimy a jara, kdy museli vyžít jen ze svých zásob. Dále jsou zapovězeny všechny oslavy, zábavy, tance a zpěv, kdy by se člověk měl ponořit do tichého a klidného rozjímání. Za konec Vánoc na druhé straně považujeme svátek Tří králů, kdy se narozenému Ježíškovi měli podle tradice přijít poklonit tři mudrcové. Tento den se Ježíš Kristus nechal rozpoznat jako král králů. Z toho vznikla tradice, kdy domy obcházejí koledníci převlečení za Tři krále a žehnají obydlím v podobě křídou napsaného nápisu K+M+B a příslušný rok.

Vánoční rozjímání

O klidu a míru o Vánocích se každoročně namluví spousta věcí, ale ruku na srdce, kdo z vás má skutečně klidné a mírumilovné Vánoce? Je skutečně nutné trávit předvánoční čas pobíháním po supermarketech a shánět nesehnatelné? Zkuste si dát předvánoční předsevzetí, že to letos zkusíte jinak. Pokuste se alespoň adventní neděle prožít doma s rodinou, při vypnuté televizi, kdy svým dětem budete předčítat o Vánocích, jaké by měly být.