Od 13. týdne těhotenství už nemluvíme o budoucím dítěti jako o embryu, ale jako o plodu (fetus). Plod je více podobný lidskému jedinci. Postupně se vyvíjejí svaly, kůže mění svoji barvu. Na hlavičce se objevují první vlásky. Celé tělo se pokrývá jemnými chloupky zvanými lanugo. Tyto chloupky chrání plod. Postupně se ke konci těhotenství stanou silnějšími (velus). Po porodu dítě už na těle tyto chloupky nemívá. Zůstávají pouze na hlavičce v podobě vlásků. Ke konci čtvrtého měsíce jsou vyvinuty lebeční kosti. Z tohoto důvodu je možné na ultrazvuku přeměřit velikost hlavičky plodu. Díky ultrazvuku je také možné zpřesnit termín porodu. Hlavně u žen s nepravidelnou menstruací. Při každém ultrazvukovém vyšetření se budou nyní kontrolovat srdeční aktivita a pohyby plodu. Při správném natočení plodu je už nyní možné zjistit jeho pohlaví, protože jsou vyvinuty vnější pohlavní orgány. Přesnější informace o pohlaví však budou zjistitelné až po 20. týdnu těhotenství. Plod nyní od hlavičky po zadeček měří přibližně 16 cm a váží 120 g.
Čtvrtý lunární měsíc je mezníkem, kdy začíná být těhotenství na ženě konečně patrné. Hmotností přírůstek je sice zatím jen 1 kg, ale růstem dělohy a jejím vyklenováním se k pupíku se začíná zakulacovat bříško. Tím se postupně zvětšuje i obvod pasu. I prsa se stávají většími, proto je vhodné pořídit si kvalitní podprsenku bez kostic a se širokými ramínky.
Šatník ženy v tuto dobru prochází prvními změnami. Pro každou těhotnou ženu je důležité pohodlí. Je vhodné vyměnit těsné oblečení za volnější. Těhotná žena by měla zapomenout na všechny typy korzetového oblečení. Není potřeba hned vše nakupovat v obchodech s těhotenským oblečením, žena ještě poroste. Většina žen má v šatníku ukryté vhodné oblečení – volná trika, tuniky, elastické kalhoty, pletené oděvy nebo volné šaty. Oblečení menších velikostí může také způsobovat, že bude žena vypadat silnější než když má oblečení větší. Důležitý je i materiál, ze kterého je oblečení zhotoveno. Těhotná žena by měla preferovat přírodní materiály, jako jsou bavlna, vlna, len nebo hedvábí. Přírodní materiály se vyznačují oproti umělým látkám v létě lepší vzdušností a v zimě lepší tepelnou izolací. Z obuvi by žena měla vybírat boty s nízkým podpatkem nebo bez něj. Tyto bodu pomohou ženě od bolestí zad správným držením těla.
S tím, jak rostou bříško a prsa (dost často také stehna), souvisí i výskyt strií. Strie (nazývané též pajizévky) vznikají popraskáním kůže při rychlém růstu z důvodu zeslabení kůže. Nejčastěji se vyskytují právě na prsou, na břiše a na stehnech. Výskyt strií v těhotenství je podmíněn genetickými předpoklady a sklony. Větší šance, že strie mít nebudou, mají brunetky a černovlásky. Naproti tomu blondýnky a rusovlásky se rodí s většími dispozicemi pro vznik strií (mají tenčí kůži). Ovlivnit lze jen částečně. Na zmenšení výskytu strií se používají různé krémy nebo oleje. Vhodné je čas od času začlenit do péče o tělo také jemnou štípací masáž. V lékárnách a drogeriích je velká nabídka drahých krémů. Jejich nákup se však z výše uvedených důvodů nevyplatí. Nejčastěji se strie objevují při prvním těhotenství. Jestliže žena po prvním těhotenství strie nemá, má velkou šanci, že se ji nevytvoří ani po dalších těhotenstvích.
Jakýkoliv pohyb svalů v těhotenství (kromě dýchání v leže nebo v sedě) je považován za cvičení. To znamená, že za cvičení jsou považovány i běžné domácí práce – praní, žehlení, mytí nádobí, mytí nebo vysávání podlahy, apod.
Těhotenství i samotný porod jsou pro každou ženu fyzickou i psychickou zátěží, proto je vhodné se po celou dobu těhotenství udržovat v kondici a na porod se připravit. Cvičení v těhotenství napomáhá k udržení fyzické kondice. Dále brání vzniku obezity a je prevencí proti bolesti zad. Proti případným bolestem zad pomáhá i trénink správného postoje. Základem je narovnat se a nehrbit, nevystrkovat břicho. Pomocí vhodných cviků dochází k potřebnému posilování pánevního dna. U porodu připravená žena vyžije trénink správného dýchání (hluboké nadechnutí, povrchní dýchání) a tlačení. Zároveň bude vědět, jak si pomoci od porodních bolestí. Každopádně cvičební plán je šitý na míru každé těhotné ženě. Zde jsou uvedeny cviky, které se často doporučují. Konkrétní cviky těhotné ženě doporučí gynekolog nebo odborná střediska. Vždy ale platí dodržovat odpočinek a nepřetahovat se. Pokud se zdá ženě nějaký cvik obtížný, je vhodné ho vynechat.
Jde o zjišťování vad plodu. Podle statistik je u žen do 30 let věku velmi malé riziko genetických vad plodu. S postupem dalších let riziko roste. U žen po 35 let věku se udává riziko kolem 0,5 %, u žen po 40 letech věku je riziko kolem 1 %. Sleduje se výskyt nadpočetného počtu chromozomů (trizomie 21), který způsobuje Downův syndrom.
V první fázi je ženě odebrána krev, zpravidla kolem 16. týdne těhotenství. Na krvi je proveden tzv. triple test, při kterém se zkoumá věk matky a koncentrace lidského chloriového hormonu (hCG), bílkoviny alfa-fetoprotein (AFP) a estriolu (uE3 nebo E). Z těchto hodnot pak vyhází pravděpodobnost výskytu Downova syndromu u plodu. Následuje ultrazvukové vyšetření v pátém měsíci, kdy se zkoumají viditelné vady.
I přesto, že triple test vyjde pozitivní, nemusí se vždy jednat o plod s Downovým syndromem. Statistiky ukazují, že na 1000 testů je pouze cca 100 pozitivních a z těch se při amniocentéze přibližně 95 % vyloučí.
Samozřejmě ani současné lékařství není všemocné, a tak se může stát, že se i přes všechna možná vyšetření narodí dítě s Downovým syndromem.