Třetí lunární měsíc (9. - 12. týden těhotenství)

Vývoj embrya

Embryo se neustále vyvíjí a roste. Na konci třetího lunárního měsíce měří od temene ke kostrči kolem 9 cm a váží přibližně 30 gramů. Dále pokračuje vývoj končetin. Horní končetiny se vyvíjejí rychleji než dolní. Jsou na nich patrné i prstíky. Začínají pracovat některé vnitřní orgány, jako například játra, žaludek a ledviny. Díky vývoji už nevypadají všechna lidská embrya stejně. Rozdíly jsou patrné například u velikosti a tvaru uší a nosu. Dále se začínají tvořit kostní buňky. Objevují se první pohyby embrya. Embryo dokáže pohybovat končetinami v kloubech (loket, zápěstí) a v obličeji se objevují první grimasy. Tyto pohyby jsou však zatím pouze reflexní, nejsou řízeny mozkem. Po 10. týdnu těhotenství je vyvinuta placenta, která směrem k embryu propouští kyslík, vodu, minerální látky, cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, hormony a protilátky, ale bohužel také drogy a některé patogenní viry. Zpět od embrya prochází přes placentu oxid uhličitý, voda, močovina, odpad a hormony. U embrya jsou už vyvinuté dva smysly – smysl pro rovnováhu a hmat.

Změny organismu matky

Žena by stále neměla pociťovat větší hmotností přírůstek. Optimální přírůstek je kolem 1 kg. V případě vyššího přírůstku (kolem 5 kg) bude žene doporučená dieta. Vyšší hmotnost může vést k těhotenské cukrovce a následně k problémům při porodu nebo k předčasnému porodu. V ženě roste děloha, ale zatím není hmatatelná. Čeho si však žena pravděpodobně všimne je, že se ji zvýší poševní sekrece. V tomto případě se doporučuje nosit spodní prádlo z bavlny nebo z hedvábí. Není vhodné nosit spodní prádlo z umělých vláken, protože by mohlo dojít k poševním infekcím. Dále se může sekrece zvýšit v oblasti nosu. Žena pak má pocit stále ucpaného nosu. Není třeba se ničeho obávat, jedná se o běžný a přirozený jev. Ke konci třetího lunárního měsíce dochází k odeznívání pocitu únavy a pocitu na zvracení. Žena si tak může konečně těhotenství užívat. Dále se snižuje riziko samovolného potratu, proto nastává vhodná doba na informování svých nejbližších. Nadále však pro ženu platí zdravý způsob života. Žena se i nadále musí vyhýbat infekcím a nezdravému způsobu života.

Samovolný potrat

Samovolný potrat je pro každou ženu nepříjemná situace. Kdo to zažil, pochopí pocity ostatních. Při samovolném potratu končí těhotenství samo od sebe. Častou příčinou bývají genetické anomálie plodu nebo atypicky probíhající infekce, které nemusí být vůbec zaznamenány. První příznaky blížícího se samovolného potratu jsou krvácení a bolest v podbřišku. Bolesti však pociťuje většina žen a ne u každé se musí jednat hned o blížící se samovolný potrat. Každopádně je nutné ihned navštívit svého gynekologa nebo gynekologickou ambulanci (pohotovost). Lékař ženu vyšetří a v lepším případě ji doporučí klid na lůžku a předepíše léky. V horším případě, kdy například na ultrazvuku není patrná žádná aktivita plodu (tlukot srdce, pohyby), těhotenství nepokračuje. Žena je pak zpravidla hospitalizována a podstoupí chirurgický zákrok (revize dělohy), kdy dojde k vyčištění dělohy. Čím dříve k revizi dojde, tím je větší šance, že žena bude moci znovu otěhotnět. Při rychlém jednání se snižuje riziko ztráty většího množství krve a zánětu dělohy. Pokud žena prodělala samovolný potrat poprvé, není nutné hned propadat depresím. Jedná se o častý jev a při dalším těhotenství se vše často odehrává v naprostém pořádku. Další otěhotnění se však doporučuje v odstupu až několika měsíců. V případě několikátého samovolného potratu je nutné zjistit příčinu potratů a nasadit vhodnou léčbu.

Strava v těhotenství

Přestože existuje mezi lidmi mýtus a žena má zprvu často hlad, platí nejíst za dva. Plod si od ženy vezme zprvu jen minimum látek. Naopak by pak žena měla problém s přebytečnými kily na konci těhotenství. Více než na kvantitu potravin by měla žena dbát na kvalitu potravin. Pestrá strava přispívá ke zvýšení obranyschopnosti organismu, ke snížení rizika chudokrevnosti nebo obezity, ke správnému vývoji plodu.

Bílkoviny jsou základní stavební látkou všech organismů. V potravě je obsahují například maso, ryby, drůbež, sýry, mléko, mléčné výrobky, vejce nebo luštěniny.

Tuky jsou důležitým zdrojem energie. Jako se vším, není vhodný nadbytečný příjem tuků, jsou totiž zdrojem obezity. Vhodné tuky jsou obsaženy v másle, sýrech, oleji a vepřovém mase. Tuhy je vhodné konzumovat v přirozeném stavu, přepálené tuky jsou nebezpečné.

Cukry (sacharidy) jsou nejrychlejším zdrojem energie. Vhodné jsou polysacharidy obsažené v bramborách, v rýži nebo například v celozrnném pečivu, která zároveň obsahuje pro správné trávení důležitou vlákninu. Naopak nevhodné jsou bonbony, čokoláda, zmrzlina a dorty. Zvyšují riziko obezity a tvorby zubního kazu.

Pitný režim by každá žena už mala mít dávno zažitý. Denně se doporučuje vypít kolem 2 litrů tekutin. Nejvhodnější jsou voda, nízkotučné mléko nebo ovocné šťávy a čaje. Černý čaj a káva se do příjmu tekutin nepočítají.

Vitamín A je ve větším množství v prvním trimestru pro embryo škodlivý, protože poškozuje správný vývoj končetina a může způsobovat samovolný potrat. V menších dávkách podporuje imunitu a pomáhá ke správnému vývoji dýchací soustavy. V potravě se vyskytuje v zelenině (hlavně mrkev, rajčata, paprika – vhodné spíše syrové nebo dušené) a v mléčných výrobcích.

Vitamíny B podporuji vývoj a funkci vnitřních orgánů. Jsou obsaženy v mase, v sóje, v mléčných výrobcích, ve vejcích a ořeších, v syrové zeleniny nebo v celozrnném pečivu.

Vitamín C zvyšuje obranyschopnost organismu a podporuje krvetvorbu. Nejvíce vitamínu C mají citrusové plody, jahody, zelí, květák, brokolice, špenát, rybíz, brambory, rajčata a kapusta.

Vitamín D je důležitý pro vývoj kostí a zubů. Jeho doplňkový příjem pomocí různých kapslí se nedoporučuje. Je v obsažen v mléce a mléčných výrobcích, ve vejcích a v tučných rybách.

Kyselina listová patří mezi důležité látky. Pomáhá proti těhotenské chudokrevnosti, snižuje riziko vad plodu (malformace v oblasti páteře a centrálního nervového systému). Většinou je podáváno v různých přípravcích. Jinak je obsažena v listové zelenině (hlávkový salát, čekanka), v houbách, v chřestu, v játrech, v čočce, v červené řepě a v celozrnném pečivu.

Železo je důležité proti chudokrevnosti (anémie), protože je základem červených krvinek. Je obsaženo v játrech, v mase, v luštěninách (hrách, fazole), ve vejci (žloutek), v ovoci (meruňky, broskve, banány), v rýži a ve vlašských ořeších. Doplňkový příjem není nutný.

Vápník je základní látkou pro stavbu kostí a zubů. Zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, kapusta, hlávkový salát, ořechy a mandle.

Ostatní prvky těhotná žena a embryo přijímají z běžné stravy, případně z vitamínových doplňků předepsaných lékařem.

Jídelníček těhotné ženy by tedy mě obsahovat: denně čtvrt litru mléka, mléčné výrobky (sýr, jogurt, tvaroh), vejce (2 – 3 týdně), drůbeží maso a mořské ryby, ovoce, zeleninu (včetně brambor), ořechy nebo slunečnicová semínka, celozrnné výrobky.

Naproti tomu by žena měla omezit ostrá a tučná jídla, která podporují pálení žáhy. Syrové maso (biftek, rostbíf a nepropečený steak) z důvodu možného výskytu toxoplazmózy, což je onemocnění nebezpečné pro oslabeného jedince a plod. Nevhodné jsou také měkké sýry a mléčné výrobky z neupraveného mléka (nebezpečí listeriózy). V prvním trimestru není vhodná větší konzumace jater z důvodu vysokého obsahu vitamínu A.

Vstupní gynekologické vyšetření

Vstupní gynekologické vyšetření je považováno za jedno z nejdůležitějších. Gynekolog zapíše do karty ženy všechny důležité informace o těhotné ženě a její nejbližší rodině. Proto je vhodné se na takové vyšetření předem připravit. Gynekologa budou zajímat prodělaná onemocnění, operace, úrazy a transfúze. Zda má žena na něco alergii, zda kouří. Dále změří ženě tlak krve a zeptá se na onemocnění srdce, ledvin a štítné žlázy a zda má žena cukrovku nebo problémy s cholesterolem. Vhodné je přinést si s sebou i seznam užívaných léků a nemocí členů rodiny. Jako u každé gynekologické prohlídky je důležité znát datum poslední menstruace. V případě, že se nejedná o první těhotenství (není důležité, zda bylo předčasně ukončené nebo skončilo porodem), je nutné o předchozích těhotenstvích seznámit i lékaře. Z rozboru krve zjistí, jakou má žena krevní skupinu a Rh-faktor, zda je HIV pozitivní, případně prodělala (má) žloutenku typu B nebo syfilis.

Samotné vyšetření se pak zpravidla skládá z cytologie, kdy lékař zjišťuje možný výskyt nádoru dělohy nebo děložního čípku, případně poševní infekce. Při prvních vyšetření je důležité zjistit velikost a tvar dělohy. Pokud je děloha otočená dozadu, doporučí ženě různé cviky, díky kterým by mělo dojít ke srovnání dělohy do klasické polohy. Při každé návštěvě dochází i k vyšetření moči a vážení ženy. Pravidelně se hlídá hladina cukrů, tuků a bílkovin. Moč nesmí obsahovat krev.

Mezi nadstandardní vyšetření patří mezi 10. a 12. týdnem těhotenství odběr chloriových klků (předstupeň pozdější placenty). V případě pozitivního nálezu (genetické odchylky) je doporučeno těhotenství přerušit. V tuto chvíli je přerušení bráno jako potrat. V případě amniocentézy (2. až 3. trimestr) je přerušení těhotenství bráno jako porod.

Těhotenský průkaz

Těhotenský průkaz bývá zpravidla skládačka nebo knížečka formátu A6. Jde o jediný průkaz, kterým žena dokáže, že je těhotná. Jsou v něm obsaženy všechny důležité informace o zdravotním stavu ženy a o probíhajícím těhotenství. Proto by ho měla nosit stále u sebe. Jednotlivé typy těhotenských průkazů se od sebe trochu liší v pořadí stránek. Obsahově jsou však stejné.

První strana obsahuje údaje o těhotné (jméno, datum narození, rodní číslo, datum poslední menstruace PM), termín porodu TP, termín prvních pohybů dítěte PP, předchozí těhotenství ( spontánní porod, císařský řez, interrupce, samovolný potrat), další termíny vyšetření a rodné číslo otce budoucího dítěte.

Druhá strana pojednává o zdravotním stavu ženy (cukrovka, alergie, srdeční onemocnění, transfúze) o předchozích těhotenstvích i o současném těhotenství. Postupně se informace doplňují.

Na dalších stranách bývají záznamy o ultrazvukovém vyšetření, výsledky různých testů (triple test, o'sullivan test, kardiologie), výška a hmotnost (původní i současná), výsledky krevních testů (HIV, žloutenka HbsAg, syfilis BWR, toxoplazmóza, fenylketonurie), výsledky moči, tlak krve, poloha děložního čípku (cervix-score CS), otoky (kotníků K, bérců B a genitálií G), výsledky amniocentézy, záznamy praktického a zubního lékaře, EKG, ozvy neboli pohyby plodu (OP).

Na jedné ze stránek je zobrazen gravidogram, do kterého se průběžně zapisuje hmotnostní přírůstek. V gravidogramu je brán jako vhodný přírůstek spodní nepřerušovaná čára. Přerušované čáry označují oblast povoleného přírůstku hmotnosti. Dále se pravidelně měří symfysa fundus (vzdálenost od stydké spony k nejvyššímu bodu dělohy). Jako optimální je brána horní nepřerušovaná čára, jako vhodná potom oblast ohraničená přerušovanými čarami. Pravidelným vyšetřením gynekolog zjistí tzv. cervix-score (CS, stav děložního čípku). Normální děložní čípek je tuhý, zavřený a směřuje dozadu. Tomuto odpovídá hodnota SC 0. V posledních týdnech těhotenství směřuje čípek do středu, měkne a otevírá se. Tento proces se hodnotí body, které se sčítají. V případě CS 7 a více jsou už žena i plod připraveni k porodu.

Nachlazení v těhotenství

Většina žen se během těhotenství alespoň jednou nachladí. Přece jen je 40 týdnů dlouhá doba. Pokud se jedná o lehčí formu nachlazení a teplota nepřesahuje 37,5 °C, stačí ženě tzv. babské rady. V případě, že má žena těžší formu nachlazení, teplota přesáhla 37,5 °C nebo dochází k bolesti kloubů a svalů, je vhodné navštívit lékaře.

V obou případech je vhodné dodržovat určitá pravidla. Důležitými jsou dostatečný příjem tekutin a strava bohatá na ovoce a zeleninu (obsahují potřebný vitamín C). Doporučuje se klid na lůžku.

V případně nutnosti snížení tělesné teploty jsou vhodné zábaly lýtek, kdy lýtka obalíme od kotníků až ke kolenům ručníky namočenými ve vlažné nebo ve studené vodě. Přes ručníky navlékneme podkolenky nebo punčochy. Je nutné, aby ručníky byly dostatečně vlhké, proto je tolik neždímáme. Ručníky měníme každých 10 až 20 minut.

Má-li žena kašel nebo bolesti krku a hlavy, může sáhnout po rostlinných nebo homeopatických prostředcích (pozor, některé jsou zakázané). Tyto prostředky se však nesmí kombinovat s olejem z máty peprné. Případně může kloktat šalvějový čaj.

Na ucpaný nos pomáhají kapky z kuchyňské soli, které jsou volně prodejné v lékárně. Dále se často využívá inhalací (vdechování pak z nádoby, kdy je hlava přikrytá například ručníkem) Je možné inhalovat například páry z odvaru heřmánku nebo cibule, případně výpary slané vody. Inhalování se doporučuje po dobu 10 až 20 minut. Přes noc je dobré zvlhčovat vzduch, například mokrým ručníkem přehozeným přes radiátor.