Na začátku druhého lunárního měsíce se embryo podobá embryím ostatních savců. Během tohoto měsíce však prodělá několik výrazných změn. Na konci měsíce se už bude vzdáleně podobat člověku. Embryo zaujímá tvar písmena C, ale už se začíná objevovat zúžení mezi hlavou a tělíčkem, začíná se objevovat základ krku. Už na konci 3. týdně po oplodnění, což odpovídá 5. týdnu těhotenství, vzniká základ mozku a srdce, které začíná od 6. týdne těhotenství bít. Od této chvíle je žena brána jako těhotná. Během dalšího týdne se na tělíčku objeví pupeny, které budou základem pro ruce a nohy. Zároveň se hlavičce rýsují místa, kde budou oči, uši a nos. Ke konci měsíce se ještě začnou vyvíjet vnitřní pohlavní orgány a hrbolek, který je základem pro vnější pohlavní orgány. Na konci druhého lunárního měsíce embryo měří kolem 3 cm. Rychlost růstu, která byla z počátku těhotenství, už nikdy nepřekoná.
Téměř každá žena, která si přeje otěhotnět, zkoumá snad každý měsíc známky raného těhotenství. Pokud se však ženě nedaří otěhotnět, může toto zkoumání přinést spíše negativa. Často se stává, že žena vnímá známky raného těhotenství stále a pak je zklamaná, že to opět nevyšlo. V některých případech to může vést až k zástavě tvorby vajíček a k neplodnosti.
Prvním příznakem bývá vynechání menstruace. To však mohou sledovat pouze ženy, které mají menstruaci pravidelnou. Jakýkoliv posun menstruace, který se zprvu jeví jako vynechání menstruace, může mít ale i jiné příčiny. Často to bývá nachlazení nebo chřipka, psychické nebo fyzické vyčerpání, případně i přání ženy otěhotnět.
Některé ženy, hlavně prvorodičky, pociťují napětí a růst prsů. Díky větší koncentraci hormonů se totiž zvětšují prsní žlázy. Zároveň dochází k tmavnutí dvorců u brunetek nebo k růžovění dvorců u blondýnek. Ke změně pigmentu může dojít i na obličeji, v blízkosti zevních rodidel nebo na břiše
Ranní nevolnosti patří mezi obvyklé příznaky těhotenství. Zpravidla se ale objevují až kolem 6. týdne těhotenství. Projevují se pocitem na zvracení v důsledku růstu hormonů. Obvykle trvají až do konce 16. týdne, ale v ojedinělých případech mohou pokračovat až do konce těhotenství. Je několik možností, jak zmírnit ranní nevolnost. Doporučuje se jíst menší množství pokrmů, ale za to častěji, pít častěji menší množství tekutin. Také není vhodné se zdržovat v místnostech nebo prostorech, kde je zvětšená koncentrace výparů při vaření. Zde může pomoci někdo z rodiny a umožnit ženě, aby nemusela vařit. Některé ženy totiž pociťují i přecitlivělost na různé pachy.
Těhotenství často doprovází větší pocit žízně. Žena tak častěji pije a tím pádem dochází i častému močení. Mnoho žen si myslí, že časté močení je z důvodu tlaku dělohy na močový měchýř. Na začátku však je tlak tak slabý, že na močení nemá vliv. Některé ženy však nemusí pociťovat častější nucení na močení nebo častější močení považují za projev nastydnutí. Jedná se hlavně o ženy s nepravidelnou menstruací.
Žena bývá často v prvním trimestru unavená, ráda by spala. Není vhodné se bránit spánku nebo odpočinku kdykoliv během dne, i když okolí nemusí tuto touhu ženy chápat. Za nepříliš jasný příznak je považován i hmotnostní přírůstek. Za první trimestr by ale měl být pouze 1 až 3 kg, což ženy s kolísající hmotností ani nezaznamenají. Pro lékaře je vhodné znát hmotnost ženy při začátku těhotenství. Od ní se totiž odvíjejí další hmotnostní tabulky a normy. Za celé těhotenství by žena měla přibrat přibližně 8 až 12 kg při jednočetném těhotenství, kolem 18 kg při dvojčatech a kolem 23 kg při trojčatech. Pověra, že žena má při těhotenství jíst za dva (více), je mylná. U některých žen se může prohloubit psychická labilita. Žena je pak citlivější na projevy radosti a lásky, ale také na projevy hádky, smutku a zloby.
Při těhotenství dochází obvykle ke zvýšení poševní sekrece. Toto zvýšení poševní sekrece nevyžaduje léčbu, nejedná se o infekční výtok. Kdyby však docházelo ke svědění nebo pálení v pochvě, je nutné o tom informovat gynekologa.
Pokud si žena podle příznaků myslí, že je těhotná, může (musí) si nechat těhotenství potvrdit. První možnost, jak těhotenství potvrdit, je použití těhotenského testu. Těhotenský test je volně prodejný ve všech lékárnách. Ceny a přesnost testů se však liší. U většiny testů je uváděno, že je možné je využít hned v první den vynechání menstruace. Vzhledem k výše uvedeným důvodům (posun menstruace) je však lepší ještě pár dní počkat. Těhotenský test pracuje na principu měření množství hCG hormonu (lidský chloriový gonadotropin) v moči nebo v krvi. Hladina tohoto hormonu v prvních dnech těhotenství stoupá, proto se doporučuje s testem pár dní počkat. Test však může vykázat i falešně pozitivní (žena není těhotná, ale objeví se dvě čárky na testu) nebo falešně negativní (žena je těhotná, ale objeví se jedna čárka). Stává se to v případech, kdy byl test použit předčasně nebo nesprávně, případně byl vybrán test s malou rozlišitelností. Přesnější výsledky jsou z krevního séra. V tomto případě je však nutná návštěva gynekologa.
Pokud test ukáže, že je žena těhotná, měla by žena v nejbližších dnech navštívit svého gynekologa a nechat si potvrdit těhotenství ultrazvukem, případně palpačním vyšetřením. Vyšetření ultrazvukem není pro ženu ani plod nebezpečné. Zprvu na ultrazvuku bude vidět pouze tzv. gestační váček, později i žloutkový váček. Těhotenství je bráno jako potvrzené pouze v případě, že je patrná srdeční aktivita embrya, což bývá viditelné zhruba od 6. týdne těhotenství.
Zároveň je možné při vyšetření gynekologem vyloučit tzv. mimoděložní těhotenství, kdy probíhá vývoj embrya mimo dutinu dělohy. Nejčastějším typem mimoděložního těhotenství je tzv. tubární (vejcovodové) těhotenství, tj. embryo se vyvíjí ve vejcovodu. K tomu dochází při setkání vajíčka s překážkou, často to bývají srůsty. Včasná detekce mimoděložního těhotenství, které se projevuje ostrou bolestí na jedné straně podbřišku, není pro ženu nebezpečné. Sice dojde k přerušení těhotenství, ale pro ženu nemusí mít větší následky. Jestliže však mimoděložní těhotenství není včas zjištěno, může dojít i prasknutí vejcovodu.
Každého rodiče zajímá, kdy se vlastně dítě narodí. Existuje několik způsobů, jak se přibližný termín porodu dá vypočítat. Nepočítejte však, že se dítě narodí přesně v ten den, který jste vypočítali. Nejrychlejší metodou je odečtení 3 měsíců od data prvního dne poslední menstruace a následné přičtení jednoho týdnu. Na tomto principu pracují i online kalkulačky na internetu. To však platí pouze v případě, že má žena pravidelnou menstruaci. O něco přesnější je přičtení 267 dní k datu oplodnění. Jelikož ale většina žen nezná termín oplodnění, tento výpočet se příliš často neprovádí. Tato metoda je však použitelná i u žen s nepravidelnou menstruací. Nejpřesněji termín porodu určí gynekolog během pravidelných prohlídek, kdy zkoumá velikost plodu, pohyby plodu, případně polohu děložního čípku.
Pokud žena doposud žila zdravě, nemusí na svých zvycích příliš měnit. Přesto je dobré si zopakovat rady, jak se chovat v těhotenství.
Určitě platí zákaz kouření. Nedoporučuje se ani pobyt v zakouřených prostorech, protože i pasivní kouření je pro plod nebezpečné. Alkohol jako takový zakázán není. Není prokázáno, že by občasná sklenička vína nebo piva byla nebezpečná. Avšak jakýkoliv tvrdý alkohol může u plodu způsobit deformace.
Do svého jídelníčku by žena měla dostat co nejvíce bílkovin, zeleniny, ovoce a tekutin, jako jsou voda, ovocné čaje a šťávy. Naopak by měla omezit kořeněná, tučná a slaná jídla, sladké minerálky nebo colu.
Jakákoliv léčba léky by měla být nejprve konzultována s gynekologem nebo s lékařem-specialistou, který je seznámen s těhotenstvím ženy. Těhotná žena by se měla vyhýbat rentgenovému záření (RTG) a infekcím. Při jakémkoliv onemocnění musí navštívit lékaře. Nedoporučuje se domácí samoléčba.
Pokud je žena zvyklá cvičit, může ve cvičení v prvních měsících pokračovat téměř bez omezení. Samozřejmě za předpokladu nutného odpočinku. Mezi nedoporučené sporty patří takové, kde dochází k pádům nebo skokům, což jsou například jízda na lyžích či bruslích (hlavně pro začátečníky a méně pokročilé), jízda na konci nebo bojová umění. Pokud žena není zvyklá na pravidelný pohyb, je vhodné začít například s plaváním nebo s procházkami. Na plavání však nejsou vhodná přírodní koupaliště a rybníky, kde hrozí infekce.
Ani co se týče pohlavního styku není třeba se příliš omezovat. Většina žen časem začne pociťovat nechuť k pohlavnímu styku. Je to přirozené, proto by měl toto přání ženy akceptovat i partner.
Nebezpečné pro některé ženy bývá cestování z důvodu otřesů. Pokud však lékař cestování těhotné ženy nezakázal, je téměř jedno, jaký dopravní prostředek si žena vybere. Jde především o vnitřní klima v prostředku. Každá žena by se měla co nejvíce pohybovat v dobře větraných prostorech s přiměřenou teplotou a vlhkostí vzduchu.
V případě, že je žena těhotná, měla by se vyhýbat některým zářením a látkám. Nebezpečné pro embryo jsou například rentgenové záření (RTG) nebo chemikálie a toxické látky obsažené v čisticích přípravcích v domácnostech. Z nemocí jsou pro embryo nejvíce nebezpečné zarděnky (hlavně v prvním trimestru) a borelioza a encefalitida přenášené klíšťaty. I relativně slabší nemoc způsobené viry nebo bakteriemi mohou být pro embryo v prvním trimestru nebezpečné. Proto by těhotná žena měla trávit co nejméně času v prostorech, kde se pravděpodobný vyšší výskyt bakterií a virů, což jsou například úřady, obchody, školy nebo lékárny.
Pokud žena již prodělala samovolný potrat, je pravděpodobné, že si drobných změn bude všímat více. Krvácení z rodidel v těhotenství nemusí vždy znamenat to nejhorší. Přesto je nutné hned po zjištění navštívit svého gynekologa, případně gynekologickou pohotovost (bývá ve všech nemocnicích s gynekologicko-porodnickým oddělením). Ke krvácení může přispívat několik příčin, jako jsou například uvolnění tkáně v děloze, prasknutí žilky nebo samovolný potrat. Lékař ženu vyšetří, s největší pravděpodobností pomocí ultrazvuku. V případě, že na ultrazvuku nebude patrná aktivita plodu (bití srdce nebo pohyby), dojde v nejbližších dnech k potratu. Jinak lékař pravděpodobně předepíše těhotné ženě léky, klidový režim na lůžku, případně hospitalizaci v nemocnici.
Krev každého člověka je určená skupinou (A, B, AB, 0) a Rh-faktorem (+ a –). Každý člověk by měl znát svoji krevní skupinu s Rh-faktorem, která se zapisuje do zdravotní karty, například A+ nebo AB–. Při těhotenství je důležitý právě Rh-faktor. Pokud má matka Rh+, je vše v pořádku. Pokud ale má matka Rh–, odebírá se krev i otci dítěte. Má-li otec Rh-faktor také negativní, je vše v pořádku, protože dítě s největší pravděpodobností bude také Rh–. Vpřípadě, že má otec Rh-faktor pozitivní, existuje riziko inkompatibility plodu a matky. V krvi matky se totiž začnou vytvářet protilátky prot Rh+ krvinkám dítěte. U prvního těhotenství je to v malém množství, takže komplikace nevznikají. Ale tvorba protilátek postupně roste, takže u dalšího těhotenství může tvorba protilátek vést k anemii, k poškození jater a sleziny nebo dokonce ke smrti plodu nebo novorozence. Proto se provádí, i když jen zřídka, výměna krve novorozence. Častější je spíše prevence anti-D globulinem. Do 72 hodin od porodu, případně potratu nebo odběru plodové vody (je znám Rh-faktor dítěte) se matce vpraví injekce Rhega.